Rozhovor na téma: Zdravý životní styl v nákupním chování spotřebitelů

Když mi moje milá kamarádka jednoho dne napsala, že by se mnou s jakožto nutriční terapeutkou ráda udělala rozhovor do své bakalářské práce, měla jsem velkou radost. A jelikož se jí práce povedla na jedničku, rozhodla jsem se s jejím souhlasem, že se s Vámi o rozhovor podělím. Je to na jednu stranu stručné seznámení s tím, jak je práce nutričního terapeuta rozmanitá, že to nejsou jen jídelníčky, jak si spousta lidí myslí. Že je velký rozdíl mezi nutričním terapeutem a výživovým poradcem a rozhovor vnímám i jako zdravý pohled na to, co je podle mě skutečně zdravý životní styu v kontextu jednoduchého selského rozumu. Tak doufám, že se bude líbit kromě vysokoškolské komise i Vám!

Co je přesně náplní práce nutričního terapeuta? „Nutriční terapeut (dále jako zkratka NT) může pracovat hned v několika typech například zdravotnických zařízení. V nemocnicích můžeme najít dva typy oddělení, kde se NT uplatní, a to jsou Klinická dietologie a Oddělené léčebné výživy. Na klinickou dietologii dochází pacienti nejčastěji na doporučení obvodního lékaře, pacienti s diabetem, nastávající maminky a kojící ženy, lidé s poruchami příjmu potravy aj. Mimo to NT na tomto oddělení dochází za pacienty po operacích a vysvětluje jim jejich dietní omezení, aby se u něj nevyskytly další potíže spojené s jeho onemocněním. Po konzultaci s ošetřujícím lékařem také může pomáhát rozhodovat o tom, jakou dietu bude pacient dostávat během svého pobytu na nemocničním lůžku. NT na Oddělení léčebné výživy pobývá v prostorech, kde se vaří. Tvoří stravovací plány podle příslušných diet, dohlíží na výrobu, ochutnává, zda se na danou dietu skutečně vaří jídlo s omezením a komunikuje s pacienty o tom, jak jim strava vyhovuje a co bychom pro ně mohli udělat víc, samozřejmě stále v rámci jejich dietních omezení. Dále je NT zapotřebí například v domově pro seniory, v dětském domově či domově pro lidi s určitým druhem postižení. A pak jsou zde NT na takzvané volné noze, kteří pracují jako OSVČ, mají mnohdy svoji nutriční poradnu, kam je chodí navštěvovat pacienti s přáním zhubnout, zlepšit svůj zdravotní stav, jakkoli ozdravit jídelníček, nebo poradit s dietou, která jim byla stanovena například jejich lékařem. Často jsou to pacienti s diabetem, bezlepkovou či bezlaktózovou dietou, se kterou si nevědí rady.“

Jak bys co nejpřesněji definovala zdravou výživu? „U této otázky začnu nejprve s tím, co rozhodně není zdravá výživa. A to je každá strava, které je moc. Zdravou výživu bych definovala střídmostí, pestrostí a upřednostňováním kvality před kvantitou. Jíst co nejméně stravu jakkoli průmyslově upravenou a upřednostňovat tedy jednoduché a místní potraviny, které si doma sami upravíme. Zpravidla čím víc složek najdeme na obalu ve složení výrobku, a čím delší trvanlivost výrobek má, tím více chemických přídavků obsahuje. Upřednostňovat bychom měli celozrnné výrobky před klasickým bílým pečivem, dostatek kvalitních bílkovin v podobě libového masa, vajec a mléčných výrobků. Několikrát do měsíce nezapomenout na konzumaci ryb z hlediska jejich velkého nutričního benefitu v podobě nenasycených mastných kyselin. Luštěniny, které obsahují velké množství vitamínů a minerálních látek a vlákniny. A samozřejmě zelenina a ovoce, které by se v našem jídelníčku měli vyskytovat denně.“

Na co by si lidé měli dávat největší pozor při nákupu potravin? „Záleží hodně na tom, čeho se člověk snaží dosáhnout. Pokud bychom brali pacienta, který má nějaké dietní omezení z hlediska zdravotního (bezlepková dieta, bezlaktózová dieta apod.), pak by měl být brát zřetel hlavně na to, aby potravina neobsahovala látku, kterou jeho tělo neakceptuje. Pokud vezmeme pacienta, který se snaží zhubnout, pak v jeho zájmu je určitě vybírat potraviny přiměřeně tučné, přiměřeně kalorické, ale dostatečně výživné. A pokud máme klasického spotřebitele, měli bychom určitě dbát zejména na kvalitu, pestrost a upřednostňovat místní potraviny před potraviny dovážené ze zahraničí a nekupovat průmyslově zpracované potraviny plné ztužených tuků, cukrů, sladidel, éček a dalších zbytečných, tělu neprospěšných přídavných látek.“

Dle jakých aspektů by lidé měli převážně vybírat potraviny? „Klíčovou roli hraje vždycky složení. Původ neovlivňuje všechny potraviny, ale například u ovoce a zeleniny roli hraje takovou, že dovážené potraviny tohoto typu obsahují hodně chemických látek a také se sbírají většinou úplně nedozrálé. Dozrávají cestou ke spotřebiteli pomocí různých chemických ošetření, v tepelně upravených kontejnerech a podobně. Tím ztrácí spoustu vitamínů, minerálních látek a dalších tělu prospěšných živin, kvůli kterým tyto potraviny konzumujeme. Je určitě dobré podporovat i naše domácí pěstitele a chovatele tak, že si budeme kupovat maso, vejce a mléčné výrobky z malých chovů. Maso z velkopěstíren je často napuštěné dalšími chemickými látkami, a antibiotiky tak, aby se urychlil růst a vývoj zvířete. A s těmito látkami se pak maso dostane i na náš talíř.“

Jaké potraviny by lidé měli převážně zařadit na svůj jídelníček a kterým by se naopak měli nejvíce vyhnout, aby dodržovali zdravou výživu? „Za mě je určitě vhodné střídat všechny potraviny a nic z jídelníčku, pokud možno, nevyjímat. Nepouštět se zbytečně do bezlepkové diety, když nemám prokázanou intoleranci na lepek. K tomu neexistuje logický důvod. Obecně bychom měli dbát na dostatečný příjem vlákniny, vitamínů, minerálních látek a antioxidantů v podobě ovoce a zeleniny. Příjem komplexních sacharidů v podobě příloh, pokud možno v jejich celozrnné verzi. Příjem kvalitních bílkovin v podobě libového masa, ryb, vajec, sýru a jiných mléčných výrobků. Nevyřazovat tuky. To je věc, kterou v poslední době dělá čím dál tím více lidí. Zdravé tuky potřebujeme ke správnému fungování našeho organismu. Tuky bychom měli přijímat ve formě za studena lisovaných olejů do studené kuchyně, řepkový olej například na tepelně upravované potraviny, oříšky a semínka v mnoha podobách.“

Zastáváš názor, že na zdravou stravu se klade aktuálně větší důraz, než tomu bylo například před 5 a více lety? „Myslím si, že se o tom určitě více mluví. Ale nemyslím si, že by se kladl větší důraz, to asi ne. Spíše je při dnešní nabídce surovin snadnější jíst nezdravě a vytvořit si tak závislost na velmi tučných či příliš sladkých jídlech. Tím pádem jsou možná nutriční terapeuti více vyhledávaní. A také se ze zdravé výživy stal tak trochu trend, na čemž ovšem nevidím nic špatného, spíše naopak, z hlediska své profese jsem za to velmi ráda. Ovšem jako špatnou vidím skutečnost, že jsme díky dostupnosti, zejména v oblasti internetu velmi přeinformovaní, mnohé články nejsou založené na pravdě a běžný čtenář je tak snadno zmaten a samozřejmě neví, co si z toho odnést. Možná proto obliba profese nutričních terapeutů roste.“

Co tvé klienty vede nejčastěji k tomu, že tě vyhledají? „Ze 70 % je to určitě touha zhubnout. Zdravotní stav pacienta se většinou sám výrazně zlepší po zhubnutí nějakého toho kila, ať už se bavíme o vysokém cukru, cholesterolu či zvýšeném tlaku. Dalších 20 % pak tvoří zdravotní potíže, kterými jsou intolerance či potravinové alergie. A poslední skupinu zastupují fitness nadšenci. Často se ve své praxi také věnuji svému oblíbenému tématu, kterým jsou absurdní diety, se kterými pacienti přichází do styku právě na internetu a které slibují zázračné výsledky. Vyvracím mýty a vysvětluji skutečnosti.“

Jakého věku je převážně tvá klientela? Vyhledávají tě spíše mladší lidé? „Ano. Největší část mé klientely tvoří mladí lidé do 30ti let věku. Velkou část tvoří pak i jejich kamarádi a příbuzní, který zaznamenají výsledky a chtějí také. Anebo mladí lidé doporučí své rodiče ke mně na konzultaci s obavou o jejich zdraví.“

Vyhledávají tě spíše muži či ženy? „To záleží na problému. Touha zhubnout ke mně častěji přivede ženy. Zdravotní problémy spíše muže. Je to tak půl na půl.“

Setkáváš se s názorem, že lidé nechtějí žít zdravě, protože zdravá strava je příliš drahá? Co si o tom myslíš? „Myslím si, že lidé si to myslí. Ale je to nesmysl. To, že je zdravá strava drahá nás přiměli si myslet různé potravinové řetězce a e-shopy s rádoby zdravou výživou, které mají přemrštěné ceny, ale skvěle zvládnutý marketing. Za mě zdravá strava rozhodně není o nic dražší, než jakákoli jiná. Pokud si člověk nekupuje žádné speciální, bio, raw, diet, glutenfree, lactosefree potraviny, které nepotřebuje, jeho rozpočet na stravování nijak nevzroste.“

Jsi zastáncem BIO potravin? „Nejsem. Nemám k bioproduktům důvěru. Za mě jsou to skoro klasické potraviny s přemrštěnou cenou. Nikdy jsem BIO produkty nekupovala a nikdy s tím nezačnu. Za mě stejně skutečně bio je jen to, co si sami vypěstujeme. Takže proč za to dávat nesmyslné peníze. Je to jen další dobře zvládnutý marketing, který přiměl spoustu lidí ke koupi. Na druhou stranu velmi ráda nakupuji na farmářských trzích ovoce, zeleninu, maso, vejce i mléčné výrobky. Ale spíš z toho důvodu, že ráda podporují domácí malé farmáře. Takže když si může vybrat mezi výrobkem ze supermarketu s označením bio nebo zeleninou od farmáře z vlastní zahrádky, mám jasno. Za odpověď na tuhle otázku mě určitě spousta lidí ukamenuje (smích), ale to je můj názor.“

Myslíš si, že zdravá strava přispívá ke zkvalitnění života? Proč? „Samozřejmě, o tom není pochyb. Je vědecky dokázané, že nezdravá strava způsobuje řadu civilizačních chorob, kterými jsou právě obezita a s ní spojený většinou diabetes mellitus 2. typu, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a nemluvě o srdečně-cévních onemocněních na které ročně v České republice zemřou tisíce lidí.“

Otázky připravila a rozhovor zpracovala úžasná Lucie Cimická.